Záhada dvou kufrů: Kdo a proč zavraždil Otýlii Vranskou?
Ranní ruch na nádražích v Bratislavě a Košicích prořízlo 2. září 1933 zděšení, na které československá veřejnost nikdy nezapomene. V odstavených železničních vagonech, jež vyrazily předchozího večera z pražského Wilsonova a Masarykova nádraží, objevili železničáři dvě těžká cestovní zavazadla. Uvnitř nebylo běžné šatstvo ani výbava cestujících. V bratislavském kufru ležela odříznutá hlava a dolní končetiny mladé ženy. Ve druhém, který docestoval až do Košic na trati mířící původně do podkarpatské Jasině, se ukrýval zbytek trupu.
Oba kufry dohromady vážily přes 70 kilogramů. Těžký náklad naznačoval, že vrah musel k přepravě využít nějaký dopravní prostředek. Brutalita a chladnokrevnost, s jakou bylo lidské tělo rozčtvrceno a odesláno na opačný konec republiky, okamžitě spustily nejrozsáhlejší policejní mašinérii té doby.
Cesta z bídy do pražských ulic
Obětí byla dvaadvacetiletá Otýlie Vranská. Narodila se 9. března 1911 v Brezně nad Hronom do nuzných poměrů rodiny metaře. Její dospívání provázela chudoba, pět sourozenců a neklid. Už v jedenácti letech poprvé utekla z domova. Následovaly krádeže a tři roky strávené v polepšovně, v osmnácti letech pak policejní postih za potulku.
Do Prahy přišla v březnu roku 1933 s vidinou nového začátku. Realita velkoměsta však byla neúprosná. Otýlie se živila příležitostnou prostitucí, přičemž své služby nabízela mnohdy jen za jídlo, nocleh či zaplacení útraty. Ostatní pražské prostitutky jí kvůli její naivitě a venkovskému původu přezdívaly „Slovačka“ nebo „vesnické tele“.
V posledních srpnových dnech toho roku visela nad Vranskou hrozba ztráty střechy nad hlavou – bytné dlužila na nájmu. Svému okolí se svěřila se slabou nadějí: zmínila se o rotmistrovi, který jí údajně sliboval nejen práci, ale dokonce i sňatek.
Poslední hodiny na svobodě
Poslední noc jejího života, z 31. srpna na 1. září 1933, připomínala chaotické putování pražským centrem. Kolem osmé hodiny večer dorazila do pasáže Koruna. Zde se skutečně setkala s rotmistrem Josefem Pěkným, ten však nepřišel sám. Doprovázela ho jeho nová partnerka, prostitutka Antonie Koklesová.
Mezi trojicí vzplanula hádka. Přesto se všichni společně přesunuli do restaurace U Kupců. Kolem jedenácté hodiny večer se jejich cesty na Karlově náměstí definitivně rozdělily. Rotmistr Pěkný odešel s Koklesovou do svého bytu, kde podle svých výpovědí setrvali až do ranních hodin.
Vranská zůstala na ulici sama, ale ne na dlouho. V kavárně U politické mrtvoly byla spatřena po boku neznámého kudrnatého mladíka s blonďatými vlasy, který jí zaplatil sklenku vína a jablko. Poslední jistá stopa se objevila zhruba hodinu po půlnoci v Melantrichově ulici. V restauraci U Šmelhauzů svědci zaznamenali mladou dívku, jak z chodby zamyšleně nahlíží do tanečního sálu. Pak se za Otýlií Vranskou navždy zavřela tma.
Stopy bez otisků a tvář za výlohou
K vraždě došlo během 1. září. Následná pitva ukázala, že Otýlie utrpěla na hlavě dvě těžké rány, které útočník zasadil pravděpodobně sekáčkem na maso. Vrah se pak s děsivou pečlivostí zbavil stop. Z kufrů ani z předmětů uvnitř nedokázala policie zajistit vůbec žádné otisky prstů.
Spolu s lidskými ostatky zabalil pachatel do kufrů několik novin, mycí houbu, pánské spodní prádlo, dámské kombiné a také prostěradla s vyšitým monogramem „K“ či „K 1“. Kdo tento podpis v plátně zanechal, zůstávalo záhadou.
Vyšetřovatelé se chopili neobvyklé metody. Mrtvé tělo bylo omyto, vyfotografováno a snímky zamířily na titulní strany denního tisku. Zločin způsobil masové šílenství. Policejní stanice v Bartolomějské ulici vystavila přímo do své výlohy jak fotografie zavražděné, tak oba cestovní kufry a nalezené textilie. Zástupy zvědavců nahlížely do skla v naději, že pomohou s identifikací.
Výsledek se dostavil 6. září 1933, kdy tělo oficiálně a s pláčem poznaly sestry Otýlie Vranské.
Případ, který zůstal navždy otevřen
Policie v prvních dnech po identifikaci čelila záplavě podnětů. Na stůl vyšetřovatelů dorazilo téměř 700 dopisů a udání od občanů, žádné z nich se však neukázalo jako opodstatněné. Svědci na pražských nádražích sice popsali muže, který jedno ze zavazadel přinesl do vlaku, jeho identitu se ale kriminalistům nikdy nepodařilo odhalit. Záhadný blonďatý společník z kavárny rovněž zmizel beze stopy.
Vražda Otýlie Vranské se zapsala do dějin jako vůbec nejznámější neobjasněný zločin československé kriminalistiky. Desítky let vyvolává mrazení a klade otázky, na které už zřejmě nikdy nedostaneme jednoznačnou odpověď. Kdo byl chladnokrevný řezník s kufry plnými tajemství?
Fascinují vás skutečné historické záhady a policejní vyšetřování, kde záleží na každém detailu? Vžijte se do role detektiva a vyzkoušejte si vyřešit spletitý případ na vlastní kůži v interaktivní hře Detektivka.